• 

• 

• 

• 

Druhý trekový den jsme se probudili do slunečně příjemného dne. Na programu bylo se namočit a proplavat do útrob několika jeskyní. Oblékli jsme výbavu, plovací vesty, přilby a naskákali do vody. Pak jsme proti proudu v zelené vodě plavali pozorujíc krápníkový strop jeskyně, až do bodu, kdy nebylo nic vidět. Tam jsme museli zapnout čelovky. Voda byla hluboká, průzračná a občas nám nad hlavou přelétl netopýr. Několikrát jsme vylezli z vody, pokračovali nějakou dobu kolem pavouků velkých jako dlaň s duhově svítícíma očima. Člověk je rozpoznal na dálku. Takových jeskyní jsme za celou cestu zvládli šest. Nejednou jejich průchod vyžadoval lezení nebo protáhnutí se velmi úzkými skulinkami mezi stalaktity a stalagmity.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Každá jeskyně byla jiná a každá něčím výjimečná. V jedné rostla tráva, v jiné zase vzácné jeskynní perly. Nejdobrodružnější byl moment, kdy bylo uvnitř tolik mušek, že člověk nemohl dýchat, pokud měl zapnuté světlo. Všichni jsme tak museli vypnout čelovky a jedinou zapnutou lampu měl průvodce. Ten nám osvětloval cestu. Zážitek, kdy se snažíme hluboko uvnitř jeskyně tiše, jak při myši, opatrně plavat houfem mušek osvětleným světelným kuželem, mi zůstane v hlavě ještě dlouho.

• 

• 

• 

•